Senát schválil navyšování minimální mzdy až na 47 % průměrné mzdy.
Minimální mzda se zřejmě zvýší do roku 2029 postupně na 47 procent průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18.900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku zachovány jen ve veřejném sektoru, v soukromé sféře budou zrušeny. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Senátoři nevyhověli doporučení ústavně-právního výboru, aby zaručené mzdy měli kvůli rovnosti i zaměstnanci ve firmách. To požadovaly odbory, podle nichž opak povede ke snižování platů a rozšíření šedé ekonomiky. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) namítl, že minimální mzda podle novelou stanoveného pravidelného růstu bude za pět let vyšší než většina stupňů zaručené mzdy.
Zaručená mzda představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a vyplácí se v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle novely bude zachována ve veřejném sektoru, ale pouze ve čtyřech stupních, přičemž nejnižší bude roven minimální mzdě a nejvyšší jejímu 1,6násobku. Zrušení v soukromé sféře jeho zastánci zdůvodňovali poptávkou po pracovních silách a dohodami o výši platů v kolektivních smlouvách.
Senát novelu schválil hlasy 52 ze 70 přítomných senátorů přednostně kvůli tomu, aby mohla nabýt účinnosti už 1. srpna, pokud ji prezident Petr Pavel do týdne podepíše. V takovém případě by ministerstvo mohlo zvýšit minimální mzdu už pro příští rok pravděpodobně na více než 20.000 korun, uvedl předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement. Podle něj mechanismus zvyšování minimální mzdy představuje dostatečnou ochranu před snižováním platů zaměstnanců firem.
Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra poznamenal, že Sněmovna by o případné senátní úpravě hlasovala zřejmě až koncem srpna, což by s ohledem na zákonná pravidla fakticky znemožnilo novelou předpokládané zvýšení minimální mzdy v příštím roce. Marek Hilšer z klubu Starostů nebo předseda senátorů ANO a SOCDEM Miroslav Adámek k tomu uvedli, že Senát by neměl být tlačen k souhlasu s normou kvůli časové tísni. Vedle Adámkovy frakce schválení novely jednotně nepodpořili ani členové klubu SEN 21 a Piráti, jehož místopředsedkyně Adéla Šípová iniciovala zachování zaručených mezd v soukromém sektoru.
Růst minimální mzdy vychází z evropské směrnice o přiměřené mzdě. Výpočet minimální mzdy má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce pak do konce září stanoví minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
Novela zároveň s ohledem na dohodu ministerstva zdravotnictví s lékaři o délce práce přesčas a jejím ocenění umožní zavedení směn o délce až 24 hodin pro zaměstnance ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem, například u záchranné služby nebo v nemocnicích. Za takto dlouhé směny by ze zákona dostávali stanovený příplatek. Zdravotníci nyní můžou sloužit čtyřiadvacetihodinové služby. Podle loni přijaté právní úpravy však může směna trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce.
Čtyřiadvacetihodinová směna zdravotníků neznamená jejich aktivní nasazení po tuto dobu, ale délku pobytu na pracovišti, na kvalitu péče o pacienty nebude mít vliv, ujišťovali senátory jejich kolegové z řad lékařů. Příplatek za celodenní směnu má představovat nejméně 20 procent průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 procent.
Zdroj: ČTK